Myšlenky

Čím víc žiju, tím víc chápu, že v životě nic není zadarmo. Každá volba něco přinese – a něco jiného vezme. Každé „ano“ zároveň znamená i „ne“. A čím dřív to člověk přijme, tím víc se může uvolnit do skutečného života.

Kdysi jsem si myslel, že láska znamená držet. Dnes už vím, že někdy znamená pustit. Když se muž a žena ztratí, není to konec. Je to pozvání – do návratu k sobě. Do pravdy, kterou jsme kdysi dávno ztratili, když jsme se naučili milovat skrze strach.

Kdysi jsem si myslel, že ženu musím pochopit. Že když rozluštím, co chce, přestane být nespokojená. Že když se budu víc snažit, bude šťastná. Ale čím víc jsem se snažil, tím víc se vzdalovala. Dnes už vím, že žena nechce, abych ji chápal hlavou. Chce, abych ji cítil. A to je rozdíl, který jsem dřív

Myslel jsem si, že být mužem znamená mít všechno pod kontrolou. Postarat se, vydělat, být silný, neukazovat slabost... Věřil jsem, že čím víc toho zvládnu, tím víc budu milovaný. Jenže čím víc jsem se snažil, tím víc jsem ztrácel.

Každý vztah, který v životě máme, je jako živé zrcadlo. Nejen láskyplný a radostný, ale i ten, který nás bolí a spouští. Vztahy dokážou vytáhnout na povrch úplně vše – naše radosti, ale i největší zranění, která jsme se snažili schovat.